Jakub Slaba: Nikdy mě nenapadlo, že bych dělal něco jiného
Jakub Slaba: Nikdy mě nenapadlo, že bych dělal něco jiného
Jakub Slaba zasvětil gastronomii celý svůj dosavadní život. A nezdá se ani, že by jeho profesní kroky vedly v nejbližších letech někudy jinudy. Po studiu na hotelové škole v Poděbradech zamířil do Prahy, kde už zůstal. Postupně se vypracoval na barmana jedné ze dvou michelinských restaurací u nás. Ve Fieldu Radka Kašpárka působí i dnes.
Jaké bylo vaše první setkání s gastronomií? Kdy to bylo?
Barmanství mě chytlo už při studiu na hotelové škole v Poděbradech. Hned po jejím ukončení jsem se přesunul do Prahy, kde jsem si vyzkoušel barmanství ze všech úhlů. Od barového cateringu až po
klubové show s ohněm. Velkou zkušeností pro mě byla práce v hotelu Mandarin Oriental a v Hemingway baru. Když pak bývalý kolega z Mandarin Orientalu, Míra Nosek, otvíral Field, přidal jsem se do týmu.
Byla gastronomie „láskou na první pohled“? Nebo bylo původně vysněným povoláním něco jiného?
Gastronomii se
věnuji již od školních let a nikdy jsem ani nepřemýšlel, že by se má cesta ubírala jiným směrem.
Co vás na gastronomii nejvíce baví?
Krásně to vystihuje české slovo „pohostinství“ – pohostit, postarat se o zákazníka, jako by byl vzácná návštěva, která přijde k vám domů. Možnost vytvořit pro hosta něco unikátního, ať už ve formě
atmosféry nebo daného produktu. A samozřejmě mě také baví kreativní složka práce a vytváření nových chutí.
A co byste naopak změnil, kdybyste měl tu moc?
Myslím, že snaha sdílet všechno hned na sociální sítě člověka trochu odvádí od skutečného prožitku přímo v restauraci či baru.
V jakém podniku momentálně pracujete? Představte nám jej blíže.
Jak již zaznělo, když bývalý kolega Míra Nosek otvíral Field, přidal jsem se k týmu. Ve Fieldu setrvávám i nadále. Jde o restauraci Radka Kašpárka oceněnou jednou michelinskou hvězdou. Jak
název napovídá, pole je základ. Sezónní menu nezakrývají svůj přírodní původ a někdy doslova návrat ke kořenům.
Co se u vás pije nejčastěji?
Vzhledem k charakteru restaurace se jedná převážně o tiché víno a champagne. K
degustačnímu menu podáváme vinné párovaní nebo mají hosté možnost vybrat si párování nealkoholické. Nealkoholické nápoje vznikají na baru a používáme celou škálu surovin a technik pro jejich přípravu. Něco se fermentuje ve stylu kombuchy, jindy přijde na řadu macerace.
Dochucujeme octy – bylinkami nebo třeba vlastnoručně připravenými hydroláty (destilovaná květová voda). Na nealkoholickém párování mě baví rovina chuti, která se rozvine až při spojení s daným pokrmem.
V nabídce máte i produkty Fenix Drinks – jak se vám s nimi pracuje?
Práci s produkty Fenix Drinks si nemůžu vynachválit. Ve vašem portfoliu jsou přesně ty produkty, které tady chyběly a vyplnily tak mezeru na trhu. Oceňuji především kvalitu a originální
chutě.
Který z produktů Fenix Drinks je váš nejoblíbenější a proč?
Jednoznačně je to řada japonských bitters. Těžko vybrat jenom jeden z nich, zamiloval jsem se do všech. Jejich komplexní chuť dokáže vnést do
nápoje nečekaný chuťový zážitek.
A určitě je třeba ještě zmínit moravský gin TŌSH. Nádherně výrazný nápoj, který se na světové mapě ginu rozhodně neztratí.
Jaký koktejl z produktů Fenix Drinks u vás mohou hosté ochutnat?
Variantu na klasický Gimlet. Twistem na tento známý koktejl jsem se snažil spojit dva rozdílné světy, stejně jako tomu je v láhvi ginu Bobby’s. Ten tvoří tělo drinku, dále přidáváme čerstvé listy shiso, které jsou nositeli nádherné bylinkové chuti, limetkovou šťávu a na závěr trochu láku z nakládaných okurek. Ten koktejlu dodá
kyselost a lehkou slanost.
Váš tip na jednoduchý koktejl z produktů Fenix Drinks, který si čtenáři mohou připravit i doma?
Jako milovník koktejlu Gin & Tonic by to rozhodně byla kombinace ginu TŌSH a toniku The London Essence. Nápoj nechte čistý, aby vynikla chuť ginu, maximálně jej zastříkněte citronovou kůrou.
Fotogalerie