Jalovec, základ ginu
Jalovec, základ ginu
Každý, kdo se aspoň trochu zajímá o destiláty, ví, že základní surovinou pro výrobu ginu je jalovec. Ten je pro gin dokonce natolik zásadní, že mezi ostatními botanicals musí mít dominantní zastoupení. Jinak by se destilát podle legislativy nemohl nazývat ginem. To všechno jsou celkem známá fakta. Kolik toho ale víte o samotném jalovci? O té pro vznik ginu tolik důležité plodině? Pojďme se na jalovec podívat podrobněji.
Možná vás překvapí, že (nepravé) plody jalovce nejsou bobule. Jalovec patří do čeledi cypřišovitých a mezi nahosemenné rostliny. Nemá květy ani plody, pouze semena – jalovčinky jsou tedy šištice v dužnatém obalu, který bobule pouze připomíná. Existuje zhruba 60 druhů jalovce a ne všechny jsou jedlé. Například plody keře Juniperus sabina jsou jedovaté. Nejznámějším druhem, který se využívá v gastronomii a pro výrobu ginu či borovičky, je jalovec obecný.
Jalovec je obvykle nižší keř či malý strom, ovšem když zakoření v místě s dobrou půdou, kde prospívá, může vyrůst až do výšky 12 metrů. Jehlice stromu jsou dlouhé 8-20 milimetrů a oproti jiným rostlinám z čeledi cypřišovitých pichlavé. Jde o dvoudomé rostliny. Doba zrání semen po opylení se pohybuje od 6 do 18 měsíců.
Od Arktidy po Afriku
Jalovec je rozšířen po celé severní polokouli. Nejvýše položený jalovcový les se nachází v jihovýchodním Tibetu a severních Himalájích, kde ve výšce 4900 m n. m. tvoří jedno z nejvyšších stromořadí na Zemi.
A jak to vypadá s jalovcem u nás? Bohužel ne příliš slavně… Dříve byl jalovec v Česku hojně zastoupen, postupně však ubylo míst, kde by se mu dařilo. Na vině je kácení lesů, proměna krajiny v zemědělskou pastvinu, ale i nadměrný sběr jalovčinek. To vše vedlo k tomu, že jalovec je v Česku velice vzácný, a je tak zařazen na Červený seznam ohrožených druhů ČR. Ačkoli sběr plodů zákonem zakázaný není. Na území České republiky se dnes s jalovcem setkáte zejména na Třeboňsku, v okolí Sedlčan a na Valašsku.
Nejen do ginu
Jak jsme již uvedli, jalovec je nejznámější coby základní surovina ginu a borovičky. V gastronomii se používá také k dochucení pokrmů, zejména je oblíbený v severské kuchyni, kde se přidává k pečeni. Kromě toho se jalovcem obohacuje také finské pivo sahti.
Nezřídka se jalovec pak používal jako lék. Působí jako diuretikum a používá se při zánětech močových cest. Také podporuje činnost ledvin a zvyšuje jejich prokrvení. Nicméně se musí užívat pouze krátkodobě, při dlouhodobém užívání dochází naopak k poškození ledvin. Olej z jalovčinek pomáhá zmírnit bolest kloubů při revmatických obtížích.
Svou roli sehrál jalovec také ve Skotsku, když v 19. století vešel v platnost zákon, který povolil pouze licencovanou výrobu whisky. Palírny však s destilací nadále pokračovaly, jen nelegálně. Jelikož dřevo jalovce při hoření vylučuje téměř neviditelný kouř, stalo se oblíbeným palivem palírníků, kteří tak maskovali svou činnost.
Fotogalerie
