10 zajímavostí o ginu
10 zajímavostí o ginu
Gin je jedním z nejpopulárnějších destilátů dnešní doby a bez koktejlu Gin & Tonic si nápojový lístek v baru už ani nedovedeme představit. I v dobách minulých byla obliba ginu extrémní, rozhodně však neplatil za fancy pití. Spíš za nápoj dělníků a chudiny. Jednu dobu byl gin v Anglii dokonce levnější než pivo. Tenkrát gin mohl pálit každý a leckdo toho využil. Ovšem chuť takto podomácku vytvořených ginů nebyla nic moc. To se změnilo až na přelomu 18. a 19. století, kdy vznikli první velcí výrobci ginu.
- O holandském jeneveru se hovoří jako o předchůdci ginu. Angličané ho objevili během války za nezávislost, kterou vedlo Holandsko proti Španělsku. Někteří Holanďané pak
emigrovali do Anglie a nezapomněli si s sebou vzít i recept na oblíbenou pálenku. Posléze se z ní okolo roku 1689 vyvinul gin.
- Gin nebyl vždy tak kvalitní, jak jej známe dnes. V 18. století převažoval tzv. bathtub gin, který skutečně vznikal ve vaně. Stačilo smíchat levný obilný alkohol se šťávou z jalovcových bobulí a tadá! Nezřídka se do podobných „ginů“ přidával i terpentýn a další
levné látky, které měly navýšit objem a voltáž.
- V první polovině 18. století se gin v Anglii vyráběl v každém čtvrtém domě. V roce 1726 bylo jen v Londýně 6278 míst, kde bylo možné si koupit gin. Také dnes je Velká Británie významným producentem ginu – vzniká zde více než 800 značek.
- Díky nekvalitnímu ginu vznikla celá řada dnes už klasických koktejlů. Smícháním s dalšími přísadami se měla zamaskovat příšerná chuť ginu. Proto je tolik koktejlů právě na bázi ginu.
- Gin Craze, jak se nazývalo divoké období plné nezřízené konzumace ginu v Británii, bylo skutečným šílenstvím. Lidí popíjeli levný a snadno dostupný gin, aby zahnali hlad a aspoň na chvíli zapomněli na každodenní dřinu. V té době výrazně vzrostla také kriminalita a
úmrtnost. Stát se proto rozhodl o regulaci a vzniklo hned několik ginových zákonů (Gin Acts).
- V roce 1760 došlo k rozvolnění těchto zákonů a gin se opět začal těšit oblibě, ovšem jeho výroba již byla regulována. V té době začaly vznikat první ginové značky a gin v podobě, v jaké ho známe
dnes.
- London Dry Gin není označení místa původu, ale typ ginu, který lze vyrábět kdekoli na světě. Samozřejmě za dodržení určitých podmínek definujících kategorii London Dry.
Kromě jalovce obsahují giny řadu botanicals. Někteří výrobci se přitom nebojí ani jistých bizarností. Rostlina klitorie ternatská, která po přidání toniku promění barvu ginu z modré na růžovou, patří ještě k těm běžnějším. Setkat se ale můžete i s botanicals v podobě mravenců (Anty Gin) nebo sloního trusu (South African Indlovu Gin). Funguje to podobně jako u cibetkové kávy – byliny projdou trávicím traktem slonů a poté se ručně sbírají ze sušeného trusu. Výsledkem je lehce zemitý, travnatý chuťový profil.
- Britové jsou sice proslulí svou láskou k ginu a svou zemi považují za kolébku jalovcové pálenky, ovšem největší ginový trh na světě představují Filipíny.
- Nejdražším ginem na světě je Watenshi, přezdívaný „japonský anděl“. Jako jediný zachycuje tzv. „andělský podíl“ – nepatrné množství destilátu, které se běžně během destilace vypaří. Díky destilaci při extrémně nízkém tlaku (nižším než na vrcholu Mount Everestu) a arktických teplotách vzniká pouhých 15 ml ginu na jednu várku. Na jedinou láhev je tak třeba téměř padesát destilací. Cena láhve je 3000 liber (87 000 korun).